Chystáte se přijmout nového člena týmu nebo máte pochybnosti o zdravotním stavu svého zaměstnance? V takových případech ho pravděpodobně budete muset poslat na tzv. pracovnělékařskou prohlídku. O co jde, kdy ji absolvovat a kdo ji zaplatí, vám poradíme v dnešním článku.
Pracovnělékařské prohlídky slouží ke zjištění zdravotní způsobilosti uchazeče o zaměstnání nebo zaměstnance k práci. V rámci prohlídek se ale posuzuje např. i vliv pracovního prostředí na zdraví zaměstnance. Zákon tímto způsobem chrání zdraví zaměstnanců a třetích osob, se kterými přijdou při práci do kontaktu.
Povinnosti zaměstnavatele při zajišťování lékařských prohlídek se liší podle toho, o jakou kategorii práce jde. Celkem existují čtyři. Rozdělování do kategorií je povinností zaměstnavatele a je ovlivněno několika faktory, které můžou mít vliv na zdraví pracovníka. Jde např. o prach, chemické látky/směsi nebo hluk. O zařazení práce do první a druhé kategorie rozhoduje zaměstnavatel. O zařazení prací do druhé kategorie musí zaměstnavatel informovat orgán ochrany veřejného zdraví (krajskou hygienickou stanici). O zařazení práce do třetí a čtvrté kategorie rozhoduje příslušný orgán ochrany veřejného zdraví na žádost zaměstnavatele.
Kdo prohlídky provádí?
Prohlídky je třeba absolvovat u tzv. poskytovatelů pracovnělékařských služeb. Tím může být:
- praktický lékař uchazeče o zaměstnání/zaměstnance nebo
- lékař v oboru pracovní lékařství.
K praktickému lékaři můžete uchazeče o zaměstnání nebo zaměstnance poslat v případě, že vykonává práci zařazenou zaměstnavatelem do první kategorie prací. Jde o práce, při kterých nedochází k výskytu rizikových faktorů s nepříznivým vlivem na zdraví zaměstnance. Většinou tak půjde např. o práce v kanceláři nebo jiné administrativní práce.
U prací s větším výskytem rizikových faktorů s nepříznivým vlivem na zdraví zaměstnance (např. prach nebo hluk) je třeba zajistit prohlídku u lékaře v oboru pracovního lékařství. Půjde tak o všechny práce, které jsou zařazeny ve druhé, třetí a čtvrté kategorii prací. Příkladem může být práce v dolech či na stavbě. U mladistvých uchazečů a mladistvých zaměstnanců (osoby mladší 18 let) je třeba takovou prohlídku zajistit vždy, bez ohledu na kategorii práce.
Jako zaměstnavatel musíte mít uzavřenou smlouvu s lékařem v oboru pracovního lékařství. To neplatí, pokud zaměstnáváte pouze zaměstnance, kteří vykonávají práce v první kategorii prací. V takových případech uzavíráte smlouvu s lékařem v oboru pracovního lékařství jen za předpokladu, že je to nutné pro ochranu zdraví vašich zaměstnanců.
Pracovnělékařskou prohlídku musí uchazeč o zaměstnání nebo zaměstnanec podstoupit u lékaře, kterého mu určíte.
Kdo prohlídky uhradí?
Pracovnělékařské prohlídky hradíte vy jako zaměstnavatel. Při tom nezáleží na tom, zda ji zaměstnanec absolvuje u svého praktického lékaře nebo u lékaře z oboru pracovního lékařství. Prohlídky nejsou obvykle hrazeny ze zdravotního pojištění. Zákon z tohoto pravidla stanoví určité výjimky. Tak např. prohlídky za účelem posouzení nemoci z povolání hradí zdravotní pojišťovny.
Jaké jsou druhy pracovnělékařských prohlídek?
Rozeznáváme několik druhů pracovnělékařských prohlídek, a to:
- vstupní prohlídku;
- periodickou prohlídku;
- mimořádnou prohlídku;
- výstupní prohlídku.
Pojďme se na jednotlivé pracovnělékařské prohlídky podívat blíže.
1. Vstupní prohlídka
Nesmíte připustit, aby zaměstnanec vykonával práce, které neodpovídají jeho zdravotní způsobilosti. Většinou ale nemáte odborné schopnosti, abyste na první pohled poznali zdravotní stav uchazeče o zaměstnání. Z toho důvodu existují vstupní lékařské prohlídky.
Kdo je povinen vstupní prohlídku absolvovat?
Vstupní lékařskou prohlídku musíte zajistit vždy před vznikem pracovního poměru nebo vztahu obdobnému pracovnímu poměru. To znamená, že vstupní lékařská prohlídka je povinná pro všechny, kdo uzavírají pracovní smlouvu. Vztah obdobný pracovnímu poměru je např. služební vztah příslušníků bezpečnostních sborů.
Vstupní lékařská prohlídka u pracovníků na dohodách o pracích konaných mimo pracovní poměr (DPP a DPČ) je povinná jen v určitých případech. Jedná se především o situace, kdy bude uchazeč vykonávat rizikovou práci. Rozumí se jí práce, při které hrozí nebezpečí vzniku nemoci z povolání nebo jiné nemoci související s prací. Zároveň je taková práce zařazena do třetí a čtvrté kategorie prací. Příp. do druhé, pokud tak rozhodne orgán ochrany veřejného zdraví (krajská hygienická stanice). Vyžadovat vstupní lékařskou prohlídku můžete ale i u uchazeče o práci na DPP a DPČ, který sice nebude vykonávat rizikovou práci, ale máte pochybnosti o jeho zdravotní způsobilosti. Zde to závisí čistě na vašem rozhodnutí.
Kdy je nutné vstupní prohlídku absolvovat?
Prohlídku je nutné absolvovat před vznikem pracovního poměru, vztahu obdobnému pracovněprávnímu poměru nebo vztahu založeném DPP či DPČ. Vznikem pracovního poměru se myslí den, který byl sjednán v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce. Nejde o den podpisu pracovní smlouvy.
Příklad:
Dne 1. 1. 2022 uzavřel zaměstnavatel pracovní smlouvu s novým zaměstnancem. Den nástupu do práce byl sjednán až k datu 1. 2. 2022. Zaměstnanec je povinen absolvovat vstupní lékařskou prohlídku do 31. 1. 2022.
Vstupní prohlídku by měl zaměstnanec absolvovat i v případě, že dojde ke změně druhu práce nebo k jeho převedení na jinou práci, pokud má být nová práce vykonávána za odlišných podmínek, které můžou mít odlišný vliv na zdraví zaměstnance.
Příklad:
Zaměstnanec, který pracuje jako účetní stavební společnosti, se dohodne se zaměstnavatelem na změně druhu práce. Jeho novou prací má být pozice stavebního dělníka. Vzhledem k tomu, že účetní pracuje za odlišných podmínek než stavební dělník, bude v tomto případě nutné, aby zaměstnanec absolvoval novou vstupní prohlídku.
Musí zaměstnavatel vstupní prohlídku vždy platit?
U vstupních prohlídek platí, že je musíte proplatit všem přijatým uchazečům. Naopak nepřijatí uchazeči si prohlídku hradí sami. S uchazeči se můžete domluvit i jinak. Nesmíte na ně ale přenést povinnost zaplatit náklady prohlídky i po uzavření pracovněprávního vztahu. V případě uchazečů o práci v noci (tedy těch, kteří pracují od 22:00 do 6:00 nejméně 3 hodiny ze své pracovní doby v rámci 24 hodin po sobě jdoucích v průměru alespoň jednou týdně v období 26 týdnů po sobě jdoucích) a mladistvých hradíte prohlídku vždy bez ohledu na výsledek přijímacího řízení.
Co hrozí zaměstnavateli, když na vstupní prohlídku uchazeče nepošle?
Uchazeč o zaměstnání bude automaticky považován za osobu zdravotně nezpůsobilou k výkonu práce, pokud nepodstoupí vstupní lékařskou prohlídku.
Pokud zaměstnáte uchazeče o zaměstnání bez vstupní prohlídky, pak vám hrozí uložení pokuty až do výše dvou milionů korun od oblastního inspektorátu práce.
2. Periodická prohlídka
Účelem periodické prohlídky je včas zjistit změnu zdravotního stavu zaměstnance, která může vzniknout v souvislosti se zdravotní náročností vykonávané práce nebo stárnutím organismu. Tyto periodické prohlídky mají předejít dalšímu výkonu práce, která může vést k poškození zdraví zaměstnance nebo třetích osob.
Prohlídky se provádí v různých časových intervalech. Při tom záleží na kategorii práce a věku zaměstnance. Tak např. u prací zařazených do první kategorie prací se prohlídka provádí jednou za 6 let. Pokud je zaměstnanci více než 50 let, pak se provádí jednou za 4 roky. Ve čtvrté kategorii prací je třeba prohlídku provádět jednou ročně.
Jiné časové intervaly může stanovit i zákon. Tak je tomu např. v případě řidičů v pracovněprávním vztahu, u kterých je řízení motorového vozidla i sjednaným druhem práce v pracovní smlouvě. Ti musí absolvovat prohlídky jednou za 2 roky a po dovršení 50 let každoročně.
3. Mimořádná prohlídka
Mimořádná prohlídka se provádí, pokud existuje důvodný předpoklad, že došlo ke ztrátě nebo změně zdravotní způsobilosti zaměstnance k práci nebo dojde ke zvýšení míry rizika.
Právní předpis uvádí případy, kdy musíte mimořádnou prohlídku pro zaměstnance zajistit. Jedná se např. o případy, kdy:
- ji nařídil orgán ochrany veřejného zdraví;
- došlo ke zhoršení pracovních podmínek a zvýšila se tak míra rizika.
Mimořádnou prohlídku můžete nařídit zaměstnanci i vy, pokud máte pochybnosti o jeho zdravotní způsobilosti. Žádost o její provedení může podat i zaměstnanec.
4. Výstupní prohlídka
Výstupní prohlídka slouží ke zjištění zdravotního stavu zaměstnance v době ukončení výkonu práce. Jejím cílem je zjistit, zda došlo výkonem práce k zhoršení zdravotního stavu zaměstnance. Provádí se při ukončení pracovního poměru, před převedením zaměstnance na jinou práci, před změnou druhu práce (pokud tím končí práce riziková) nebo pokud tak stanoví jiný právní předpis.
Většinou k ní dochází na základě žádosti zaměstnance. Jsou ale stanoveny i případy, kdy k ní musí dojít vždy. Jde např. o situace, kdy zaměstnanec vykonával práci zařazenou v kategorii druhé, třetí a čtvrté.
Závěr
Pracovnělékařské prohlídky slouží ke zjištění zdravotní způsobilosti uchazeče o zaměstnání nebo zaměstnance. Rozeznáváme několik druhů pracovnělékařských prohlídek, a to vstupní, periodickou, mimořádnou a výstupní. Všechny tyto prohlídky provádí buď praktický lékař zaměstnance nebo lékař z oboru pracovního lékařství, se kterým má zaměstnavatel uzavřenou smlouvu.
Pokud si stále nejste jistí, jaké prohlídky musí absolvovat váš zaměstnanec, kdy tak musí učinit nebo ke komu ho poslat, neváhejte nás kontaktovat. Rádi vám připravíme odborné posouzení, podle kterého se budete moci řídit.
Kde hledat více informací
Obecné informace o pracovnělékařských službách nejdete v § 53 a násl. zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách.
Bližší informace o jednotlivých prohlídkách jsou pak uvedeny ve vyhlášce č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče).
Informace k mladistvým zaměstnancům a zaměstnancům pracujícím v noci jsou uvedeny v § 350 a § 78 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce.
Informace ke kategorizaci prací a rizikové práci můžete najít v § 37 a násl. zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví.
Autor: Nikol Horáková