Novela autorského zákona nabývá účinnosti 5. ledna. Na jednu stranu přináší kontroverzi a neurčitost, na druhou stranu vidinu větších zisků pro vydavatele a jednodušší vymáhání práv pro autory. Jaké hlavní novinky novela přinese v oblasti práv nakladatelů, vydavatelů tiskových publikací a vysílatelů signálu?
Lepší postavení vydavatelů tiskových publikací
Tiskovou publikací je ať už tištěný, nebo i elektronický sborník, který je:
- převážně tvořen novinářskými literárními díly (tedy články, recenzemi, fejetony a podobně),
- obsahuje „informace z oblasti zpravodajství nebo jiných oblastí“ a
- za který je vydavatel redakčně odpovědný a vydává ho pod svou kontrolou.
Zároveň je tato publikace vydávána periodicky nebo pravidelně.
Za tiskovou publikaci se naopak nepovažuje publikace, která byla zveřejněna pro vědecké nebo akademické účely.
Vydavatelé tiskových publikací mají nově právo rozmnožit publikaci a zpřístupnit ji online – tedy i možnost udělit oprávnění k online užití této publikace (například provozovatelům vyhledávačů, jako je Seznam nebo Google). Pokud nebudou mít tyto vyhledávače oprávnění, budou moc zobrazit jen jednotlivá slova z článků nebo „velmi krátké úryvky“.
Účelem této úpravy je zajistit vydavatelům vyšší příjmy. V současnosti je možné si nejdůležitější informaci článku přečíst už v jeho samotném „náhledu“ ve vyhledávači a uživatelé si pak článek třeba ani nerozkliknou a autorům a vydavatelům neplynou příjmy z reklamy.
Za oprávnění je poskytovatel služby povinen uhradit vydavateli přiměřenou odměnu, která by měla kompenzovat ztráty na příjmech z reklamy. My se však přikláníme k tomu názoru, že bude možné poskytnout oprávnění i bezúplatně, pokud s tím budou obě strany souhlasit. Pokud poskytovatel služby (např. Google) nebude jednat s vydavatelem o udělení oprávnění, může mu být uložena pokuta až 500.000 Kč. Na podíl z příjmů z licence budou mít nárok navíc i autoři jednotlivých článků z tiskové publikace.
Internetové platformy budou muset při jednání s vydavateli zachovat spravedlivý, rovný a nediskriminační přístup a pokud se strany neshodnou na výši odměny za oprávnění, může odměnu určit Ministerstvo kultury. Novela tímto doplňuje úpravu ze směrnice o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu, aby nedošlo k omezení zobrazovaných článků a k preferenci jen některých vydavatelů. Toto doplnění je v EU unikátní!
Přímé dodání signálu
Při přečtení tohoto pojmu si většina lidí (a bohužel i soudců) asi nedokáže představit nic konkrétního, nicméně se jedná o další důležitý pojem, s kterým novela autorského zákona pracuje.
Při přímém dodávání signálu dochází k tomu, že vysílatel přenáší dílo (například film) prostřednictvím programových signálů další osobě – provozovateli přenosu, který následně poskytuje dílo koncovým uživatelům. Při přenášení programových signálů vysílatelem zároveň nedochází ke zpřístupňování těchto signálů veřejnosti.
V tomto případě se podle novely jedná o jediný akt sdělování díla veřejnosti, na kterém se podílí jak vysílatel, tak provozovatel přenosu a aby mohlo být dílo tímto způsobem vysíláno, musí mít obě osoby k takovému vysílání licenci. To znamená, že provozovatel přenosu bude muset buď získat oprávnění k přenosu díla přímo od autora, nebo od vysílatele prostřednictvím podlicence.
Doplňková online služba vysílatele
Novela definuje tzv. doplňkové online služby, které může vysílatel nabízet. Jedná se o případy, kdy třeba ČT sport současně vysílá svůj program online, NOVA umožňuje podívat se na díl seriálu po odvysílání a Prima propaguje své pořady nějakými „behind the scenes“ upoutávkami. Přestože může vysílatel kvůli takovému poskytování služeb zpřístupňovat česká autorská díla i do zahraničí, postačí, že získá licenci pouze pro území ČR (jedná se o tzv. zásadu země původu).
Tato zásada se bude vztahovat na všechny rozhlasové programy a televizní zpravodajské pořady, pořady o aktuálních událostech a programy plně financované produkcí vysílatele.
Výjimkou je ale vysílání sportovních událostí. Pro jejich vysílání v zahraničních zemích si bude muset vysílatel pro tyto země získat oprávnění.
Závěr
Novela autorského zákona obsahuje v oblasti práv vydavatelů významné změny. Pro vysílatele bude jednodušší zpřístupňování vysílání do zahraničí a nakladatelům snad trochu stoupnou příjmy. Podle mého názoru se jedná o docela příjemné změny, které jsou v některých případech v novele upraveny daleko srozumitelněji a vhodněji než v článcích nabízených směrnicí.
O právech a povinnostech tzv. poskytovatelů služeb pro sdílení obsahu online a o dalších změnách se dozvíte ve druhém dílu novinek v autorském zákoně.
Kde hledat další informace?
Zákon č. 429/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, je dostupný ZDE.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/790 ze dne 17. dubna 2019 o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu a o změně směrnic 96/9/ES a 2001/29/ES je dostupná ZDE.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/789 ze dne 17. dubna 2019, kterou se stanovují pravidla pro výkon autorského práva a práv s ním souvisejících, jež se použijí na některá online vysílání vysílacích organizací a převzatá vysílání televizních a rozhlasových programů, a kterou se mění směrnice Rady 93/83/EHS je dostupná ZDE.
Autorka: Marie Odstrčilová