Jste spotřebitelem, který chce nakupovat udržitelné či ekologické výrobky, a přitom se v jejich množství neztratit? Nebo jste naopak výrobcem a nevíte, jak k informacím o environmentálních aspektech vašich produktů přistoupit? Pomoci může návrh nové směrnice EU o tzv. green claims.
Evropská komise vydala 22. března 2023 návrh směrnice o zdůvodňování a sdělování výslovných environmentálních tvrzení (tzv. green claims). Cílem návrhu je eliminovat nekalé obchodní praktiky využívající zavádějící tvrzení, ale také chránit spotřebitele a životní prostředí současně.
Co je greenwashing?
„Fast fashion“ značky propagující recyklaci materiálů k dosažení udržitelnosti, energetické společnosti vyzdvihující fosilní paliva jako cestu k obnovitelné energii nebo dopravní společnosti využívající uhlíkové kompenzace ke kompenzaci vlastních emisí. To všechno jsou příklady greenwashingu z každodenního života. O co tedy jde?
Greenwashing označuje chování, jehož cílem je šířit dezinformace k vyvolání dojmu, že jsou výrobky či společnosti environmentálně odpovědné. Jde tedy o formu marketingu, která se snaží přesvědčit veřejnost (resp. potenciální zákazníky) o tom, že jsou produkty podnikatele šetrné k životnímu prostředí. Greenwashing se stává čím dál více rozšířenou praktikou v Evropské unii vzhledem k výraznému trendu, jímž udržitelnost v posledních letech je.
Přestože je greenwashing poměrně širokým pojmem, rozeznáváme i jeho konkrétnější formy. Těmi jsou například tzv. greencrowding (snaha „schovat se v davu“), greenlighting (vyzdvihování ekologického přínosu k odvrácení pozornosti od environmentálně škodlivých aktivit), greenshifting (přenášení viny na spotřebitele), greenlabeling (označování výrobků za ekologické, přestože nejsou), greenrising [pravidelné změny cílů udržitelnosti podle průběžně (ne)dosahovaných výsledků] nebo greenhushing (cílené skrývání některých informací).
Evropská unie se proti zmíněným nekalým obchodním praktikám v oblasti ochrany životního prostředí rozhodla bojovat prostřednictvím nové směrnice, která určuje nové povinnosti.
Co na to nový návrh směrnice?
Návrh směrnice míří na výslovná environmentální tvrzení v textové podobě nebo ta, která jsou součástí ekologického štítku, resp. podobného označení nebo certifikace (to znamená jakéhokoliv certifikátu, označení nebo štítku, který garantuje ekologické nebo jinak udržitelné vlastnosti daného produktu). K tomu návrh směrnice vymezuje tři další podmínky působnosti, a to:
- výrobce tvrdí environmentální informace spotřebitelům dobrovolně;
- tvrzení se týkají dopadů na životní prostředí, aspekty nebo účinky produktů či přístupu samotných výrobců k ochraně životního prostředí;
- konkrétní tvrzení dosud nejsou upravena jinými pravidly Evropské unie.
Jakmile podnikatel, resp. jeho výrobky, kumulativně splní vymezené podmínky, je vázán povinnostmi stanovenými v návrhu směrnice.
K zajištění spolehlivých, srovnatelných a ověřitelných environmentálních tvrzení tedy návrh směrnice upravuje:
- jasná kritéria, na základě kterých budou výrobci prokazovat svá environmentální tvrzení, štítky a podobná označení;
- jednotný způsob kontroly, kterou bude provádět akreditovaný a nezávislý ověřovatel;
- nová pravidla pro správu a povolování environmentálních tvrzení a jiných označení pro zajištění jejich věrohodnosti, transparentnosti a spolehlivosti.
Sankce za porušení povinností návrh směrnice ponechává na uvážení samotných členských států. Uvádí však alespoň typy sankcí, které mají vnitrostátní orgány využívat, a kritéria, podle kterých se při určování sankcí mají řídit. Podnikatel tak může být pokutován, zbaven příjmů plynoucích z výrobků prodávaných na základě greenwashingu nebo dočasně vyloučen z účasti na veřejných zakázkách a veřejném financování (např. získávání grantů či dotací). Zmíněnými kritérii jsou pak např. délka a závažnost porušování, úmyslné či nedbalostní jednání nebo předešlá porušení povinností daným podnikatelem.
Jak a komu může návrh směrnice pomoci?
Návrh má za cíl chránit zejména spotřebitele a životní prostředí. Evropská komise věří, že díky spolehlivým, ověřitelným a srovnatelným environmentálním tvrzením zajistí, že se spotřebitelé o případném nákupu dotčených produktů budou moci rozhodovat informovaně. Kromě toho směrnice konkretizuje směrnici EU o nekalých obchodních praktikách a zároveň doplňuje loňské změny o posílení postavení spotřebitelů při ekologickém přechodu. To má přispět k vytvoření efektivního oběhového hospodářství v Evropské unii a pomoci k rovným soutěžním podmínkám na vnitřním trhu s ohledem na environmentální aspekty výrobků.
Závěr
Návrh směrnice je nyní v rukou Evropského parlamentu a Rady. Očekává se, že návrh bude přijat, avšak kdy a v jakém doslovném znění zatím zůstává otázkou. V KROUPAHELÁN věříme, že greenwashingu brzy nadobro odzvoní. A tak, ať už jste spotřebitel či výrobce, neváhejte se na nás s jakoukoli právní otázkou obrátit.
Kde hledat více informací
Návrh směrnice o zdůvodňování a sdělování výslovných environmentálních tvrzení (Proposal for a Directive of the European Parliament and of the Council on substantiation and communication of explicit environmental claims (Green Claims Directive): zde
Návrh směrnice o posílení postavení spotřebitelů při ekologickém přechodu (Proposal for a Directive of the European Parliament and of the Council on amending Directives 2005/29/EC and 2011/83/EU as regards empowering consumers for the green transition through better protection against unfair practices and better information): zde
Směrnice EP a Rady o nekalých obchodních praktikách (2005/29/ES): zde
Autorka: Natálie Polanská